pátek 8. července 2016

Enkaustika je věda!?

Enkaustika (malování horkým voskem) mě už dlouho lákala, abych si ji vyzkoušela, pořád na mě kývala prstem a říkala "tak už pojď"! Ale času moc není, pořád bylo něco důležitějšího, ale ve středu 22. června to konečně vyšlo a zúčastnila jsem se kurzu Jany Školaudyové, která o enkustice ví úplně všechno! Byl to kurz pro pokročilé s použitím "šelaku" (schellack). První foto je zároveň posledním výtvorem z kurzu, kde je už použitý schellack, který se nanese jako poslední vrstva a pak se pomocí plamene sežehne stejně jako crème brûlée :-) Je to fofr a nikdy si nejste jisti výsledkem a to je na tom to nejhezčí!




Před nanesením poslední vrstvy vosku vypadal můj výtvor takto a musím napsat, že to, co je abstraktní mě baví nejvíce. Ta hra s voskem je dokonalá. Jen by nemusel být tak mastný :-)


Vyzkoušeli jsme si spoustu různých technik s voskem, malovali jsme enkaustickou žehličkou, která má odnímatelné madlo a je taková pidi cestovní. Tvořili jsme kde co, od potůčku, přes stromy až po ptáčka, který mi jde hezky :-) Jsem to natrénovala špičkou žehličky. Tady jedna krajina. Věděli jste, že se strom "kreslí" žehličkou vzhůru nohama korunou? :-)


Další varianta byla nanesení vosku na ubrousek v docela hojné míře a přižehlení - přivoskování ubrousku k základu. Vše je pak přežehleno stříbrným metalickým voskem. 


Žehlení nikdy nebyla moje oblíbená činnost a myslím, že ani malá, i když roztomilá enkaustická žehlička to nezmění :-) Jeden by neřekl, jaký je to nápor na ruku a zápěstí. Kdo ví, co jsou to karpály, tak to určitě pochopí :-) 

Děkuji Janě Školaudyové za hezké odpoledne a pokud byste chtěli také navštívit kurz, určitě jich po prázdninách bude dost. 

Tvoření je radost!




1 komentář:

  1. Já jsem tedy enkaustiku zkusila konečně v rámci Ostravské muzejní noci. Bylo to spíš takové něco od boku. Měla jsem nastudovaný postup z práce a školy, ale ještě jsem to prakticky nedělala. Původně to mělo být něco jiného a vylezla z toho prazvláštní ryba a to jen proto, že jsem měla už děsně starou žehličku, která si to nanášela, jak chtěla. Asi nikdy nevytvořím úžasný strom nebo tak něco, ale ta ryba, ačkoli děsivá (něco jako moréna), už má místo u nás a jednou bude strašit moje děti. :D

    OdpovědětVymazat

Related Posts Plugin for WordPress, Blogger...